 |
 |
|
Zpracování map a fotografií Prahy
délka cca 90 minut, vstup volný kinosál, Národní archiv, Archivní 4/2257, Praha 4 – Chodovec BUS 115, 125, 136, 170, 213 – zastávka Chodovec, vyhledání spojení
Pořadá
Pozvánka ve formátu PDF na jednu stránku A4. Anotace Povídání o práci na co nejvěrnější vektorové mapě Prahy pro období let 1800 až 2000 a dále o tom, jak lze zjistit přesnou pozici, odkud byla fotografie (třeba i sto let stará) pořízena. A jak následně vše využít například k měření rozměrů dávno zbouraných budov. Přednáška je myšlena i jako poděkování všem archivářům a pracovníkům badatelen, kteří ochotným připravováním materiálů umožnili, aby zde popisované výsledky vůbec vznikly. Stejně tak i všem, kteří poskytli nejrůznější podklady pro práci na modelu Prahy nebo umožnili vstup do jinak nepřístupných míst za účelem nafocení dokumentačních fotografií. Vybraná témata prezentace
Při práci na virtuálním modelu Prahy zaměřeném na historii je třeba nejprve
shromáždit obrovské množství podkladů nejrůznějšího druhu – mapy, výkresy,
fotografie, zvuky... Hlavními zdroji jsou archivní fondy
uchovávané v celé řadě institucí (AČD, AMP, ČTK, IPR, NA, ÖStA, SOA, SUDOP, ÚAZK,
VGHMÚř, VHA...), ale i rodinná alba, pohlednice, dokumentární i hrané filmy,
gramodesky a v neposlední řadě také vlastní fotografie a zvukové nahrávky
ruchů města.
Cílem této přednášky je ukázat, jak je možné zdigitalizované materiály dále využívat a vytěžit z nich maximum informací. To
v prvé řadě znamená se v tak rozsáhlém souboru materiálů „neztratit“ a mít
možnost na pouhé kliknutí myší do orientačního plánu Prahy nechat automaticky vyhledat
všechny mapy, které dané místo pokrývají, nebo všechny fotografie,
na kterých je toto místo zobrazeno. A to bez ohledu na to, z jakého zdroje byla mapa či fotografie získána.
Přitom v současné době jde přibližně o 30 tisíc map, přes 60 tisíc cizích fotografií a přes 350 tisíc fotografií vlastních.
Syntetická vektorová mapa Prahy pro období let 1800 až 2000
Na základě vytvořeného katalogu map bylo možné začít s vytvářením syntetické vektorové
mapy Prahy pro období let 1800 až 2000 v nejlepší možné přesnosti. Té je dosaženo
syntézou informací ze všech dostupných map (za současné přesné evidence, z které původní
mapy byla ta která parcelní čára převzata). Na základě dosavadních zkušeností se zdá,
že bude možné vytvořit věrnou mapu Prahy s přesností v řádu desítek centimetrů pro každý rok
zpětně minimálně až k roku 1860.
Na obrázku vidíme ukázku práce na syntetické mapě pro okolí dnešní stanice metra Vltavská v roce 1884, kde se nacházelo centrum obce Bubny. Přesné určení pozice fotografa u (starých) fotografií Pro katalogizaci fotografií nebyla zvolena klasická metoda přes klíčová slova, a to kvůli její nepraktičnosti. Místo toho je zjišťována přesná pozice fotoaparátu v okamžiku pořízení snímku, včetně jeho natočení a zvolené ohniskové vzdálenosti. To umožňuje spočítat hranice území zachyceného na snímku. Následně lze pak automaticky vyhledávat všechny fotografie, na kterých je zobrazeno zvolené místo či budova. Navíc však třeba pouze z určitého směru a případně i omezit i maximální vzdálenost, ze které může být fotografie pořízena. 
Na obrázku vidíme zjištěnou pozici a natočení objektivu pro letecké snímky Pražského hradu z fotobanky ČTK pořízené Z. Havelkou v roce 1965 (na podkladu ortofotomapy z roku 1997). Zdá se, že jde o sérii snímků pořízenou při jednom průletu (viz naznačená trajektorie letu samotného letadla). Nelze však vyloučit, že šlo o průletů více. Na základě dosavadních zkušeností se zjišťováním pozice u přibližně 40 tisíc fotografií z let 1862 až 2016 se dá říct, že ve většině případů lze pozici zjistit s přesností na metry. Srovnávací fotografie Známe-li přesnou pozici i další parametry pořízení, je v podstatě velmi jednoduché vytvářet zcela přesné srovnávací fotografie – jak vidíme na dalším obrázku (starší z obou fotografií převzata z: Fojtík, P.; Linert, S.; Prošek, F.: Historie městské hromadné dopravy v Praze, DPHMP, 1995). 
Máme-li k dispozici dostatečné množství fotografií s přesně zjištěnými parametry pořízení, můžeme odměřovat vzdálenosti a zpětně odvodit veškeré rozměry kteréhokoliv na nich zachyceného stacionárního objektu. 
Na obrázku vidíme tímto způsobem vytvořený výkres výpravní budovy ÖNWB na Těšnově. Přestože byl vytvořen pouze z dostupných fotografií, tak se při porovnání s originálními výkresy ukázalo, že dosažená přesnost je v řádu desítek centimetrů. Navíc bylo možné zakreslit i drobné objekty (např. komíny), které na původním výkresu ani nejsou. Vytvořený model je možné nechat zakreslit do libovolné fotografie, jak vidíme dále pro původní (Barvitiovu) výpravní budovu KFJB a pro most Františka Josefa I. (nyní Štefánikův). 
|
||
