Účelový místopis Prahy

Zdůvodnění a účel

Při práci na projektu Praha4D se ukázala nutnost vytvoření určitého „systematického“ místopisu Prahy vhodného pro katalogizaci obrovského množství místopisných fotografií, map, textů i zvuků, jichž už jsou stovky tisíc.

Obvyklou praxí je popisovat místo zobrazené na fotografii výčtem nejdůležitějších zachycených objektů, případně místním názvem lokality, názvem ulice či náměstí. Výčet objektů je však nepraktický a s názvy ulic jsou problémy kvůli jejich častému přejmenovávání (jak z administrativních, tak politických důvodů).

Proto byla zájmová oblast Prahy rozdělena do (pokud možno) přibližně stejně velkých oblastí, které se snaží respektovat existující logické celky (např. nádraží), ale zároveň i obvýklý způsob zobrazování (zejména fotografování) dané lokality. Pro názvy ulic byl zafixován vždy jeden název, který je používán pro úplně všechna období (i s vědomím vzniku anachronismů).

Při zatřiďování nejrůznějších získaných materiálů (fotografií, map a plánů, textů, zvuků) je tento vložen do složky na disku podle katastrálního území a dále do oblasti dle systematického místopisu (případně ještě i do podoblasti – viz dále). Takovéto třídění výrazně zrychluje vyhledávání materiálů v případě jejich potřeby. Zároveň však jde pouze o první krok, před jejich přesným georefencováním, viz též OKAP.

Oblasti a jejich systematické názvy

Hranice oblastí byly v průběhu více než patnácti let postupně „vylaďovány“, jak jsou zpracovávány fotografie a mapy, aby v co nejvíce případů patřilo zachycené území do jedné oblasti. Aktuální stav vidíme na obrázku.

Názvy oblastí se snaží vycházet ze zažitého pojmenování dané oblasti (případně z nějaké mnemotechniky), aby byly snadno zapamatovatelné. Zároveň je však snahou například i to, aby v jednom katastrálním území nezačínalo pojmenování příliš mnoha oblastí stejným písmenem (proto například Wozovka).

„Systematičnost“ spočívá v odvozování dílčích oblastí v rámci dané oblasti. Mějme například oblast Křížovník intuitivně zahrnující okolí Křížovnického náměstí a kláštera. Všechny fotografie, mapy… týkající se takto vymezené oblasti budou ve složce Křížovník. Pokud však jde o fotografii přímo Křížovnického náměstí, bude v podsložce nKřížovník (prefix n – náměstí). Pokud půjde o plán nábřeží, tak bude v podsložce nabrKřížovník (prefix nabr – nábřeží). Přilehlá část Vltavy je označena rKřížovník (prefix r – řeka Vltava) a náplavka pod nábřežím má opět samostatnou podsložku naplKřížovník (prefix napl – náplavka).

Pojmenování oblasti (a podoblastí) navíc zůstává stále stejné bez ohledu na změny v pojmenování a administrativním rozdělení v průběhu různých období – např. oblast dnešního Palachova náměstí je označena jako Palach bez ohledu na původní pojmenování Na rejdišti, pozdější Smetanovo náměstí, či ještě pozdější Náměstí krasnoarmějců.

Pro označení železničních areálů je používán prefix v- (vlak), např. vBubny, vHlavní

Prefixem r- (řeka) jsou odlišeny oblasti Vltavy – jako již výše zmíněná oblast rKřížovník a dále např. rBenátky nebo rManiny

Další výhoda takového rozdělení Prahy na oblasti spočívá i v rozdělení (zejména dlouhých) ulic na kratší úseky. Určení pozice fotografie nebo mapy např. jako NadMuzeem/Vinohradská, Seidl/Vinohradská a Flora/Vinohradská je přesnější, než pouhé Vinohradská ulice.

Podrobný popis všech pravidel pojmenování je nad rámec tohoto textu. Co je však třeba zdůraznit, že navržený systematický místopis slouží úspěšně přes deset let pro katalogizaci stovek tisíc fotografií, desítek tisíc map a výkresů, desítek tisíc stránek textů a v neposlední řadě i desítek hodin zvukových záznamů ruchů města.