Etapy práce na modelu Prahy

Jako každý složitější problém, bylo i práci na modelu Prahy nutné rozdělit na etapy, ve kterých se řeší dílčí cíle. Podrobný popis výsledků práce za jednotlivé roky naleznou zájemci ve stavebním deníku.

Etapa 0 – Ověření možností

Období: 2004-2006

V úvodní nulté etapě byly ověřeny základní postupy a výkon tehdejších počítačů.

Vytvořen byl základní nástroj pro práci s mapami i provedeny první pokusy s vizualizací 3D modelů – jak budov, tak dopravních prostředků. Vznikla i nejstarší videoukázka s testem pohybu dopravních prostředků.

Aplikace Vector pro práci s mapami. Automatický návrh střešních ploch podle půdorysu stavby.

Byly navrženy a implementovány různé dílčí algoritmy jako vztyčování střech na daném půdorysu nebo identifikace středových os silnic a cest.

Etapa 1 – Průzkum bojem

Období: 2006-2009

Pohled na Vinohrady, v popředí areál vinohradské vodárny.
Ve druhé etapě byl vytvořen model katastrálního území Vinohrad s množstvím detailů. Dále byl testován pohyb různých druhů dopravních prostředků, tentokrát už v běžném provozu – tedy zejména jízda po trase dle jízdního řádu a s nutností dávat přednost na křižovatkách. Z těchto pokusů vznikly i další videoukázky.

Závod kolejových vozidel.
Ovládání a realistický pohyb dopravních prostředků byly prezentovány prostřednictvím fiktivní reportáže ze závodů kolejových vozidel Hellada Cup. A to včetně videa (dokončeného v roce 2009), na kterém byly odzkoušeny i nezbytné techniky pro ovládní virtuální kamery a způsob vytváření zvukové stopy s doprovodnou hudbou i ruchy.

Etapa 2 – Slepá ulička

Období: 2009-2010

Následoval pokus o rozšiřování modelu o území dalších bývalých historických předměstí (Žižkov, Karlín, Libeň, Holešovice, Bubeneč, Smíchov, Nusle a Vršovice), případně o první krok do historie a pro vybranou lokalitu zpracovat její podoby v různých letech.

Ukázalo se však, že je důležitější shromáždit nejprve co nejvíce podkladů, dokud je to možné – např. než budou některé budovy či celé areály zbourány. Zároveň bylo jasné, že možnosti počítačové grafiky se budou neustále zlepšovat. A čím později se přistoupí k práci na samotném modelu, tím vyšší bude jeho kvalita.

Etapa 3 – Sběr podkladů

Období: 2008-dosud

Skenování mapy v archivu.
Proto byly pokusu o rozšiřování modelu pozastaveny a většina času začala být věnována systematickému sběru podkladů – jak dobových materiálů z nejrůznějších archivů a publikací, tak i vlastní rozsáhlé fotodokumentaci současné Prahy. Zejména pak míst, kde hrozila brzká demolice a nová výstavba. Tedy hlavně nafocení bývalých železničních areálů a opuštěných průmyslových objektů, ale i individuálních staveb.

V rámci této etapy byly naprogramovány i softwarové nástroje pro nezbytnou katalogizaci podkladů – zejména zpracování map a zpracování fotografií.

Etapa 4 – Pracovní 3D modely

Období: 2016-dosud

Pracovní model Hlavního nádraží a jeho okolí ve stavu k roku 1924.
Pracovní (hmotové) 3D modely se ukázaly jako nezbytný předstupeň před tím, než bude možné začít pracovat na vlastním virtuálním modelu Prahy.

Pracovní modely umožňují postupně georeferencovat fotografie (zejména z míst, která prošla významnou proměnou). Zároveň pomáhají doplňovat a hlavně zpřesňovat syntetickou vektorovou mapu Prahy, která je používána pro georeferencování map.

Etapa X – Finální virtuální model Prahy

Období: ?-?

Pokud se podaří nashromáždit veškeré dostupné podklady a vytvořit dostatečné množství pracovních modelů, bude konečně možné začít pracovat na samotném virtuálním modelu Prahy.

Cílem je vytvořit historicky věrný a realisticky vypadající model centrální části Prahy ve všech jejích proměnách minimálně v období od roku 1800 do roku 2000.

Je zřejmé, že jde o hodně ambiciozní metu a že se jí možná nikdy nepodaří dosáhnout. Přesto je každý kus práce na modelu nesmírně zajímavý a vlastně by byla škoda jednoho dne zjistit, že je vše hotové. Vždyť i cesta může být cíl...

 


Vytvořeno: 17. března 2022. Poslední aktualizace: 7. října 2022