Děda, fotograf z Jilemnice

Rodinná alba mohou skrývat netušené poklady i z pohledu práce na virtuálním modelu Prahy.

V pozůstalosti po jilemnickém fotografovi Stanislavu Šimůnkovi se dochovalo přibližně 10 tísíc snímků jak profesionálních (z fotografického ateliéru i veřejných událostí), tak i soukromých z rodinného života. Všechny dochované filmové svitky zdigitalizoval ve velmi vysokém rozlišení jeho syn Jiří Šimůnek, a tím jim dal nový život.

Vybrané momentky zachycující obyvatele Jilemnice a jejich život téměř před sto lety tak byly znovu ukázány veřejnosti na výstavě Kouzlo zastaveného času aneb jak se Jilemnice bavila. Výstava byla uspořádána v Krkonošském muzeu v Jilemnici od září 2021. Originály filmových svitků byly zároveň předány do sbírek muzea k uchování.

Výlety do Prahy

Mezi snímky z rodinného života je také něco přes sto záběrů z několika (minimálně čtyř) časově oddělených výletů do Prahy v rozpětí let 1931 až 1948. Některé snímky mají přitom velkou dokumentární hodnotu, protože zachycují běžně nefotografovaná místa.

Jako cestovní vybavení používal Stanislav Šimůnek fotoaparát Leica, typ I. Dodnes se dochoval a je na něm nasazen základní (50mm) objektiv Summar f=5cm 1:2. Ten se však začal vyrábět asi až v roce 1933 (možná dokonce až 1934). Fotografie z prvního výletu tak musely být pořízeny nějakým dřívějším modelem objektivu (ale opět s pevným ohniskem 50 mm). Nabízí se typ Elmar, který byl patrně dodávan s fotoaparátem jako setový, ale oproti Summaru měl horší světelnost.

Téměř u všech snímků se podařilo určit místo, odkud byly vyfoceny. U většiny z nich pak bylo toto místo určeno s přesností na metry, včetně přesného směru natočení objektivu. To umožňuje z fotografií odečítat rozměry na nich zachycených objektů. Zároveň bylo možné rekonstruovat jak trasu některých z procházek po Praze, tak byla objevena i řada zajímavých skutečností.

Na orientačním plánu dnešní Prahy vidíme pozice pořízených fotografií. Po kliknutí na obrázek se objeví interaktivní mapa. V té lze vybírat jednotlivé fotografie jak přímo v mapě, tak ze seznamu pod ní.

Pro právě vybranou fotografii se objeví podrobnější informace a zároveň i její náhled (záměrně pouze v nízkém rozlišení). Jako identifikátor snímku bylo zachováno původní pořadové číslo skenu – tedy například ič. 3079 pro sken IMG03079.JPG.

Poznámka: Fotografie uvnitř budov (Veletržního paláce a chrámu sv. Víta), ani mimopražské fotografie nebyly zpracovávány.

První výlet (ič. 3075 až 3171)

Na první ze zachycených výletů do Prahy vyrazil Stanislav Šimůnek společně se svou manželkou téměř jistě v roce 1931 (maximálně v roce 1932). Rok byl určen jak podle sousedních rodinných fotografií, tak podle stavu budov a průběhu staveb (zejména památníku na Vítkově). A v neposlední řádě i podle pouličních reklam. Podle stromů bez listí, oblečení atp. šlo o začátek jara, nejspíš v předvelikonočním období. V roce 1931 tedy o přelom března a dubna.

Přidělené označení filmového svitku je K5 F122.

Podskupina snímků A – cesta vlakem (ič. 3076 až 3091)

Dokumentovaní výletu započalo až za půlkou cesty z Jilemnice do Prahy – na nádraží v Lysé nad Labem. Odtud je první fotografie (ič. 3076) pořízená z okénka stojícího vlaku. Následuje pohled naopak na okénko osobního vagonu (ič. 3077).

Trať v tomto úseku vedla po dnes již zrušeném náspu podél původního ramene Vltavy. V roce 1931 však už byla Vltava rozsáhlými zemními pracemi přeložena do nového koryta blíže Holešovic a v původním rameni, nyní slepém, se nacházel tehdy nový karlínský přístav. Jeho prohlubování zaujalo Stanislava Šimůnka natolik, že z okénka jedoucího vlaku pořídil šest velmi cenných záběrů nejen řeky, ale i širšího okolí Manin a Rohanského ostrova (ič. 3079 až 3084).

Záběry jsou o to cennější, že slepé rameno Vltavy s přístavem bylo později zasypáno a vyzískané území využito pro různá dočasná skladiště, provozovny a sportoviště. Dnes v místě probíhá mohutná výstavba, která lokalitu opět zcela proměňuje.

Přesto se u všech šesti snímků podařilo přesně určit pozici, ze které byly pořízeny. Tím se i potvrdilo, že musely být pořízeny přímo z jedoucího vlaku. Pozice i směry pohledu vidíme v detailní mapě na obrázku.

Kvůli zcela zásadní proměně místa se zatím pouze u jedné z těchto fotografií podařilo udělat identickou současnou fotografii pro porovnání. U zbylých bude učiněn ještě další pokus v zimě, až opadá listí ze stromů a snad bude možné identifikovat nějaké shodné body.

Na dvou obrázcích níže vidíme srovnání stavu roku 1931 a roku 2025 pro snímek ič. 3081. Kliknutím na obrázek vlevo se srovnání zobrazí se svislou půlící lištou, kterou lze posouvat do stran a porovnávat tak změny mezi oběma roky. Kliknutím na obrázek vpravo lze porovnání dělat pomocí změny průhlednosti obou obrázků posouváním modré tečky v horní části obrazovky.

Následoval příjezd do cílové stanice na Těšnově. Těsně před zastavením podjel vlak pod Negrelliho viaduktem. I ten Stanislava Šimůnka zaujal. Před úplným zastavením si jej stihl vyfotit zboku, včetně po něm jedoucího jiného osobního vlaku (ič. 3085). I takový pohled je mezi snímky pořizovanými tehdejšími návštěvníky Prahy neobvyklý a opět zachycuje jinak téměř nefocené místo.

Podskupina snímků B – z Těšnova na Václavské náměstí (ič. 3086 až 3099)

A právě tato fotografie křižovatky představuje další z velmi cenných snímků ze souboru. Z téměř totožného místa je sice známý pohled na tehdejší Poříčskou bránu od K. Ptáka z roku 1873, ale dalších záběrů je poskrovnu. Navíc zde došlo k zásadním stavebním změnám – kromě demolice celé řady činžovních domů (zejména kvůli stavbě metra, ale i následkem povodní) zde Prahu hyzdí i mimoúrovňově vedená magistrála.

Na už známých dvou typech srovnávacích obrázků si můžeme ověřit, že změna podoby místa byla opravdu zásadní. (Reklamní skříňka je na starší fotografii úplně vlevo.)

Poznámka: Při pořizování dnešní fotografie překážel přímo v záběru naskládaný stavební materiál určený pro probíhající rekonstrukci blízkého domu. Původní výška hromady byla o poznání vyšší a zejména cihly bylo třeba přeskládat do dvou sloupců. Snad tento partyzánský zásah stavební dělníky příliš nezmátl, když se v pondělí vrátili do práce.

Následuje snímek ulice Na Poříčí (ič. 3089) focený z křižovatky s Havlíčkovou ulicí směrem k náměstí Republiky. Kouzlo snímku dodává reklamní štít kožešníka Havlíka právě na rohu s Havlíčkovou.

A do Havlíčkovy ulice fotograf i odbočil a vydal se směrem k Masarykovu nádraží. Jeho několikeré budovy palácového typu jej opět neoslovily, ale za to pořídil další z cenných snímků – tentokrát průhled ulicí Na Florenci směrem na východ k právě budovanému památníku na Vítkově (ič. 3090).

Pořídit dnešní srovnávací fotografii ze stejného místa byl skutečný oříšek. Zejména kvůli „nešikovně“ stojícímu vstupu do metra. Proto bylo nutné postavit stativ na trochu odlišnou pozici a zákryt obou fotografií není úplně dokonalý. Přesto je patrná proměna pravé uliční fronty s obrovskou hmotou nově postavených budov. Na starší fotografii je zajímavý neobložený betonový skelet ještě nedostavěného památníku.

Procházka následně pokračovala do Hybernské ulice, ze které je snímek Prašné brány a domu U Hybernů (ič. 3091). Je však možné, že hlavním objektem zájmu byl reklamní prapor visící nad ulicí a propagující podnik H. Barkusová – Sukna. A že její prodejna na adrese Skořepka 9, Praha I mohla být cílem tohoto výletu do Prahy.

Následují dva snímky z křižovatky u Prašné brány. Na prvním (ič. 3092) je detail Obecního domu. Na druhém snímku je pohled na náměstí Republiky, opět s čilým dopravním ruchem (ič. 3093).

Od Prašné brány se fotograf nějak dostal do Jindřišské ulice, aniž by cokoliv vyfotil. Nejprve šel asi ulicí Na Příkopě, ale pak zabočil do ulice Panská (pro návštěvníky Prahy poměrně netypicky). Jít však mohl i Nekázankou, nebo dokonce Senovážnou ulicí. Teprve z křižovatky Panské a Jindřišské byl pořízen pohled na Jindřišskou věž (ič. 3094).

Následuje pěkný záběr Václavského náměstí (ič. 3095) pořízený z křižovatky s Vodičkovou ulicí. Fotografií Václavského náměstí je samozřejmě hodně, ale přesto stálo za to udělat srovnání s dneškem, aby vynikl rozdíl mezi tehdy a nyní (vyfocení v úplně dokonalém zákrytu dnes brání nevhodně postavený sloup).

Na balkónu Melantrichu (čp. 793) byl tehdy reklamní poutač s obtížně čitelným textem. Konec se zdá být ...RIKA MLUVÍ. Celé asi bude AFRIKA MLUVÍ a půjde o upoutávku na údajně dodnes proslulý film Africa Speaks natočený v roce 1930 a jako jeden z prvních opatřen i pokusem o český zvukový komentář (v roce 1931). To dále podporuje domněnku, že k výletu došlo nejspíš v roce 1931.

Ve Vodičkově ulici zaujal fotografa člověk převlečený jako reklamní maskot prodejny kávy Mocca v paláci U Nováků (ič. 3096).

To znamená, že na Jungmannovo náměstí neprošli skrz Františkánskou zahradu, ale asi až ulicí Palackého (nebo dokonce až Lazarskou a Spálenou). Z Jungmannova náměstí jsou dva snímky (ič. 3097 a ič. 3098). Na obou je zachycen tehdy čerstvě postavený palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtą. Je zvláštní, že vytofil zrovna ten – možná kvůli vyhlášenému lahůdkářství Adolfa Zoufalého v přízemí.

Poslední snímek v této skupině (ič. 3099) je opět z Václavského náměstí. Zachycuje výlohu cukrárny Štěrba a Fišer v přízemí obchodního domu Lindt (čp. 773), ve kterém měla stejná firma ještě i kavárnu. Výzdoba výlohy se zdá být velikonoční. To by potvrzovalo časové určení návštěvy v Praze na začátek jara. V roce 1931 připadaly Velikonoce na 5. dubna. Tento výlet do Prahy se tak konal na začátku dubna, případně poslední březnový týden.

Podskupina snímků C – pražští známí/příbuzní (ič. 3100 až 3102)

Na třech snímcích jsou portréty patrně pražských známých (nebo příbuzných) před jejich domem asi v Praze. Na snímcích ič. 3100 a ič. 3101 je malý kluk, na snímku ič. 3102 žena (možná jeho máma). Dům se zatím nepodařilo identifikovat, a proto ani nemohly být snímky umístěny do mapy.

Zatím se nepodařilo určit, jestli snímky časově patří k předchozí procházce, nebo naopak k následující návštěvě veletrhu. Vzhledem k vyloženě chladnému počasí při návštěvě veletrhu v následující skupině v kontrastu ke krátkým rukávům ženy na snímku ič. 3102 se spíš zdá, že portréty patří k předchozí procházce.

Podskupina snímků D – Veletržní palác a výstaviště PVV (ič. 3103 až 3116)

V této skupině snímků se nacházejí pouze záběry z Veletržního paláce (čp. 530) a přilehlého venkovního výstaviště Pražských vzorkových veletrhů v Bělského třídě (dnes Dukelských hrdinů). Šlo zřejmě o hlavní cíl této návštěvy Prahy. Není však jisté, jestli s manželkou přijeli tramvají z Václavského náměstí (tedy, že šlo o pokračování procházky Prahou z předchozí podskupiny snímků), nebo šlo o samostatný výlet (opět společně s manželkou).

Nejprve navštívili vyhlídkovou terasu na střeše Veletržního paláce, ze které nafotil opět velmi cenné a zajímavé pohledy (ič. 3103 až 3109) – zejména na venkovní výstaviště Pražských vzorkových veletrhů s dřevěnými pavilony. Dnes na tomto místě stojí Parkhotel Praha, Policejní ředitelství a novostavba Centra Stromovka.

Evidentně chladnější počasí však neumožňovalo posezení u stolečků střešní restaurace. Proto se uchýlili dovnitř budovy Veletržního paláce, patrně na prohlídku expozic četných firem (ič. 3110). V přízemí bylo naaranžováno něco jako okrasný záhon, případně veledort (ič. 3111), patrně jako reklama na některého z vystavovatelů veletrhu. Jinak se vystavoval zejména nábytek. Na ulici venku byl natažen reklamní prapor zvoucí i na Výstavu krejčovského řemesla (ič. 3108).

Veletržní palác v roce 1974 vyhořel, po dlouhou dobu byl zavřený a až v 90. letech 20. století byl znovu po dlouhé rekonstrukci otevřen. Dnes v něm má výstavní prostory Národní galerie.

Následují tři snímky přímo z venkovního výstaviště PVV (ič. 3113 až 3115), které doplňují ty už dříve pořízené pohledy ze střechy Veletržního paláce. Vzhledem k množství snímků areálu se zdá, že hlavním důvodem návštěvy v Praze byl tehdy některý ze zde nabízených výrobků.

Jedny z nejčetnějších reklamních poutačů jsou od výrobců pian a pianin (Brož, Dalibor, Stárek a asi i další). Ze vzpomínek pamětníků se ví, že u Stanislava Šimůnka doma skutečně pianino stálo. Je tedy možné, že nedlouho po tomto výletu dorazila na jilemnické vlakové nádraží nadměrná zásilka.

Vymožeností na výběr však bylo více, a tak mohlo jít například o nákup radiopřijímače (Telefunken, Lumophon), elektrického vysavače (Electro-Lux), pračky (Včela), nebo i něčeho zcela běžného. Fotografa totiž zaujala i žehlicí prkna od turnovské firmy Josef Bartoň (ič. 3115).

Podskupina snímků E – Pražský hrad a Malá Strana (ič. 3116 až 3171)

Tato skupina snímků začíná třemi typickými pražskými pohledy na panorama Hradčan ze Smetanova nábřeží, s Karlovým mostem v popředí.

Atmosféra na prvním snímku (ič. 3116) se zdá být spíše večerní a trochu odlišná od následujících dvou snímků z podobného místa na Novotného lávce (ič. 3117 a ič. 3118). První mohl být proto pořízen ještě večer po návštěvě veletrhů, a další dva pak až ráno. Může však jít pouze o mylný dojem způsobený odlišnou expozicí těchto snímků.

Za pozornost však stojí technicky precizní provedení snímku ič. 3117, kdy se i za špatných světelných podmínek autorovi podařilo zachytit a světlostí odstupňovat popředí, střed i pozadí snímku.

Je-li hypotéza o večerním a raním snímku správná, tak někde poblíž Křížovnické ulice návštěvníci přenocovali. Možná v hotelu, možná u příbuzných či rodinných známých.

Následujícího dne pak ve skupině asi s dalším párem (možná ještě i se synem tohoto páru) absolvovali vcelku standardní turistickou návštěvu Pražském hradu, Novými zámeckými schody sestoupili na Malou stranu a pokračovali na Karlův most.

Procházka asi začala dvěma zmíněnými ranními snímky panoramatu Hradčan (ič. 3117 a ič. 3118) a vedla přes Smetanovo náměstí (dnes Palachovo). Na něm je zachyceno Rudolfinum (ič. 3119) s právě opravovanými ozdobnými sloupy s osvětlením před ním.

Z Mánesova mostu je záběr zpět na klášter Křížovníků, Novotného lávku a Karlův most (ič. 3120). Následuje ne zcela typický pohled do Letenské ulice (ič. 3121). Naklonění fotoaparátu při stisku spouště možná naznačuje, že fotil někdo jiný než profesionální fotograf, jehož záda jsou patrně v záběru.

Na Klárově asi sedla skupina na tramvaj, kterou se vyvezli do kopce Chotkovou až do zastávky Královský hrad (dnes Pražský hrad). Potěšující je, že i tenkrát to byla linka 22, stejně jako dnes. Od tramvaje šli kolem Královské zahrady a nad Jelením příkopem a vstoupili bočním vchodem na druhé nádvoří Pražského hradu.

Ze snímků pořízených v areálu Pražského hradu (ič.  3122 až 3133) zaujme stále stojící stavební bouda sloužící kameníkům při dostavbě chrámu sv. Víta. Práce totiž pokračovaly ještě i po slavnosti dokončení při svatováclavském miléniu (tehdy chybně slaveném v roce 1929). Několik snímků je pak tradičně ze Zlaté uličky, s tamními domky tehdy ještě normálně obývanými lidmi (ič.  3128 až 3130). Další pak ze třetího (reprezentativního) nádvoří, včetně monolitu z mrákotínské žuly.

Potom se výprava přesunula skrz Matyášovu bránu na první nádvoří a přilehlé Hradčanského náměstí (ič.  3134 až 3138). Tato místa si můžeme dnes prohlédnout téměř ve stejné podobě. Přibyla pouze socha TGM. Neminuli ani turistickou vděčnou vyhlídku na rampě Pražského hradu, odkud byly zachyceny pohledy na Malou Stranu a Petřín (ič. 3139 až 3141).

Následně se skupina rozhodla použít Nové zámecké schody a sejít na Malou Stranu (ič. 3142 až 3158). Zde zaujme absence téměř jakýchkoliv lidí na fotografiích, což se s dnešním stavem nekontrolovaného turismu nedá vůbec srovnávat.

Na snímcích Malostranského náměstí (ič. 3155 až 3157) zaujme opět liduprázdnost, ale také dnes už neexistující pomník Ernsta Denise. Vyfotografován byl možná proto, že po něm bylo pojmenováno i těšnovské nádraží, na kterém v Praze vystupovali z vlaku. Za německé okupace byl pomník odstraněn a nádraží přejmenováno.

Z Malostranského náměstí se skupina vydala Mosteckou ulicí na Karlův most (ič. 3158 až 3171). Jde většinou o typické pražské záběry. Pro jeden z nejtypičtějších – pohled z Karlova mostu na mlýnské kolo Velkopřevorského mlýna na Čertovce (ič. 3163) – bylo opět vytvořeno srovnání s dnešním stavem.

Kvůli překážejícímu stromu není zákryt zatím ještě úplně dokonalý. Je však vidět, že tam strom byl už v roce 1931 a mělo by pomoct počkat na zimu, až bude bez listí. Nepřekrývající se krovy a různé výšky hřebenů střech nejsou chybou, ale důsledek kompletní rekonstrukce střech (a patrně i zřízení obytných půdních vestaveb) někdy mezi oběma roky.

Cenné jsou však pohledy do dvou různých dvorů malostranských domů. Dva snímky (ič. 3159 a ič. 3160) se zdají být pohledem do dvora domu čp. 272 ještě na Malostranském náměstí. Třetí snímek (ič. 3161) bude pravděpodobně pohled do dnes již neexistujícího domu čp. 274 v Mostecké ulici, který byl později nahrazen novostavbou s kinem 64 U Hradeb.

Po překonání Vltavy po Karlově mostě končila vycházka na stejném místě v Křížovnické ulici, ze kterého ráno vyšli. To dále podporuje domněnku, že zde měli patrně nějaké zázemí (buď byt jejich pražských známých, nebo alespoň hotel, ve kterém přenocovali).

Druhý výlet (ič. 73 až 75)

Na dalším filmovém svitku jsou tři snímky z časově obtížně zařaditelného druhého výletu do Prahy. Hrubým odhadem se mohl konat někdy kolem roku 1935.

Na všech snímcích (ič. 73, ič. 74 i ič. 75) je pohled na Vršovické náměstí a tehdy nový Husův sbor s Vršovickou záložnou (postaveno 1930).

Třetí výlet (ič. 368 až 371)

Na čtyřech snímcích z jiného svitku je další výlet do Prahy, také časově obtížně zařaditelný. Pravděpodobně se konal někdy mezi roky 1936 až 1939. Není však vyloučeno, že šlo o pokračování druhého výletu.

Z Tyršova domu (ič. 368) přešla skupina přes Kampu (ič. 369) na most Legií. Odtud je vyfocena jak Novotného lávka (ič. 370), tak Národní divadlo (ič. 371).

Je možné, že tento výlet nějak souvisel se Sokolem. Snímek Tyršova domu s Hradčany v pozadí (ič. 368) je totiž určitě pořízen z nejvyššího patra domu čp. 450 ve Všehrdově ulici (možná dokonce z podkroví). Dnes se v něm nachází hotel. Tehdy patřil patrně jednotě Sokol a mohlo v něm být poskytováno (zvýhodněné) ubytování pro mimopražské členy.

Čtvrtý výlet 1945 (ič. 1630 až 1635)

Na dalším filmovém svitku se nachází i šest snímků z výletu do Prahy v roce 1945.

Poslední dva snímky (ič. 1634 a ič. 1635) jsou zcela jistě pohledy na novogotické křídlo staroměstské radnici poničené při květnovém povstání v roce 1945. Podle postupu odklízecích prací i oblečení lidí by mohlo jít o konec léta, či podzim 1945.

Předcházející pohled na Hradčanské náměstí (ič. 1630) i dva pohledy na Malou Stranu z Nových zámeckých schodů (patrně šlo o oblíbené místo) budou nejspíš také ze stejné návštěvy Prahy v roce 1945. I na snímku (ič. 1631) se totiž zdají být patrné škody z květnového povstání.

Sokolský slet 1948 (ič. 4269 až 4306)

Na filmovovém svitku K6 F148 se nachází snímky z XI. všesokolského sletu a s ním souvisejícím výletem do Prahy. První snímky zachycují ještě odjezd z Jilemnice. Následuje osm snímků bezprostředního okolí stadionu na Strahově. Nejzajímavější je asi pohled na dřevěné budovy šaten cvičenců (ič. 4280).

Dalších dvanáct snímků je už přímo ze stadionu, konkrétně ze severovýchodního rohu tribuny (pravděpodobně z jejího úplně nejvyššího místa). Jedno filmové políčko bylo naskenováno dvakrát, za různého nastavení jasu (ič. 4290 a ič. 4291).

Snímky ič. 4298 až 4300? Možná pavlač nějakého pražského domu, kde během pobytu přespávali?

Na další snímcích (ič. 4301 až 4305) – asi z dalšího dne – je skupina patrně jilemnických sokolů pod trámovou dřevěnou konstrukcí. Zejména podle snímků (ič. 4304 a 4305) se zdá, že by mohlo jít o vnitřní prostory dřevěných budov šaten před strahovským stadionem. Pokud to je pravda, tak jde opět o velmi vzácné snímky dokumentující jinak téměř nefocené místo.

Tuto domněnku podporuje fakt, že následující snímek (ič. 4306) je opět přímo ze stadion a zachycuje sokolskou cvičební sestavu na bicyklech. Je však pořízen z jiného místa než předchozí den – z východní tribuny.

 

---

Tento text vznikl s pomocí Jiřího Šimůnka, který i sám všechna filmová políčka naskenoval. Při digitalizaci použil skener KODAK SCANZA Digital Film Scanner.
 
Vytvořeno: 15. 5. 2025. Poslední aktualizace: 15. 6. 2025