Účel aplikace

OKAP nabízí alternativní způsob vyhledání všech plánů k určité lokalitě oproti tradičním archivním pomůckám. Zároveň sdružuje informace z více archivních institucí.

Princip vyhledávání spočívá v označení zájmové oblasti na referenční mapě Prahy a případně i v zadání omezení na rozpětí roků a atributů plánů (typ, původ). Následně jsou vyhledány všechny plány, na kterých je zachycena alespoň část zájmové oblasti a které zároveň splňují zadaná kritéria.

Při vyhledávání tak není nutné zadávat název oblasti (např. katastrální území nebo ulici). Další výhodou je, že jsou zároveň dohledány úplně všechny plány zachycující dané místo, i když se ho primárně netýkají a není ani zmiňováno v jejich titulku – např. část Vinohrad zachycená na polohopisném plánu Nového města.

Zatím není v katalogu zahrnuta ostatní výkresová dokumentace – podélné profily, příčné řezy, nárysy a bokorysy. Z půdorysů jsou zahrnuty převážně pouze půdorysy přízemí, nikoliv sklepů a vyšších pater.

Upozornění: Aplikace OKAP i veškeré prezentované informace jsou poskytovány bez jakékoliv záruky (zejména na správnost a úplnost) a autor nenese žádnou odpovědnost za způsob, jakým jsou využity.

Relevantní oblast Prahy

Tlustou modrou čarou je na referenční mapě vyznačena centrální část Prahy relevantní při práci na modelu Praha4D. V tomto katalogu jsou zahrnuty pouze plány z toho území.

Časové období

Při práci na modelu Praha4D jsou shromažďovány mapy a plány do roku 2000. Nejvíce jsou v tomto katalogu zastoupeny materiály z období 1800 až 1950.

Nejstarší ve fondech nacházené materiály jsou z let kolem roku 1750. Materiálů z doby před rokem 1800 je však poměrně málo a zároveň je třeba počítat s tím, že tehdejší znalosti zaměření a zakreslení map a plánů nebyly ještě dostatečné. Až na výjimky tak jde spíš o přibližné náčrty, než korektně zaměřené mapy a plány (předěl tvoří pravděpodobně Hergetův plán Prahy z roku 1791, který se považuje za první skutečně zaměřený plán Prahy). Přesto jsou v tomto katalogu uváděny i starší materiály, pokud se je podařilo georeferencovat (umístit do referenční mapy Prahy).

Relativně méně je i materiálů z období po roce 1950, protože jde ve velké míře stále o živou dokumentaci, která ještě nemohla být předána do archivů.

Archivy a fondy

Přehledy archivů, fondů a počty z nich aktuálně zpracovaných materiálů jsou ve statistice.

Základní obrazovka

Obrazovka aplikace se skládá ze čtyř částí – titulní lišty, refereční mapy, nastavení filtru a konečně seznamu vyhledaných plánů.

Titulní lišta

Kromě data poslední aktualizace je zobrazen i celkový počet aktuálně zpracovaných materiálů. Kliknutím na něj se zobrazí podrobná statistika.

Dále je na liště tlačítko pro vytvoření uložení webového odkazu s aktuálním nastavením filtru a odkaz na tuto stránku nápovědy.

Referenční mapa

Jako podkladová referenční mapa je využita služba Mapy.cz. Ovládání mapy je tak totožné jako na známé webové stránce, včetně přepínání vrstev (na ortofotomapy nebo na vojenské mapování).

Žlutý kruh představuje zájmovou oblast, křížek zaměřovače označuje její střed a slouží pro pro přesun pozice zájmové oblasti.

Nalezené plány jsou reprezentovány svými obdélníkovými obrysy. Kliknutím dovnitř obdélníkového obrysu se dole objeví detailní informace o právě vybraném plánu.

Vyhledání plánů

Zájmová oblast

Plány se vyhledávají primárně podle zadané zájmové oblasti. Tu reprezentuje žlutý kruh v mapě se zaměřovacím křížkem v jeho středu.

Pomocí posuvníku v levém horním rohu obrazovky měníme průměr zájmové oblasti. Jak pohybujeme modrým knoflíkem vlevo či vpravo, tak se zobrazuje velikost průměru v metrech a žlutý kruh v mapě mění svoji velikost.

Jak se mění počet aktuálně nalezených plánů, tak se zobrazují jejich obrysy na referenční mapě a jejich anotace se vypisují v seznamu.

Maximální počet najednou zobrazených plánů je omezen na 200. Když zadaným kritériím vyhovuje víc plánů, tak se jako počet ukáže 200+ a informace o překročení limitu se zobrazí i pod seznamem.

Polohu zájmové oblasti změníme chycením křížku myší a jeho přesunem na požadovanou pozici v mapě. Po uvolnění myši se žlutý kruh automaticky vycentruje okolo aktuální pozice zaměřovacího křížku a dojde k vyhledání odpovídajících plánů.

Alternativně je možné přesunout myší referenční mapu a následně stiskem tlačítka Na střed mapy zaměřovací křížek vycentrovat na střed aktuálně zobrazovaného výřezu mapy.

Filtrování jen na plány uvnitř zájmové oblasti je možné vypnout pomocí volby Aktivní. V referenční mapě se následně budou zobrazovat všechny plány vyhovující dále zadaným omezením (období, obor, subjekt...), bez ohledu na jejich pozici. Stále je však omezeno maximální množství najednou zobrazených plánů (viz výše).

Filtr

Množství nalezených plánů lze dále omezit pomocí dalších podmínek.

Předně jde o časové období v letech. Následně je možné vybírat plány podle tématického oboru, předmětu a tématu, podle fáze (záznam stavu, návrh na změnu, skutečná změna dle provedení a nerealizovaný návrh), dále podle typu plánu a konečně podle archivní instituce, ve které je uložen.

Obor zaměření plánů (může být i více najednou):

Předmět, kterého se plán týká:

Téma plánu:

Fáze tématu plánu:

Typ plánu:

Dále je možné filtrovat plány zadáním požadovaného textu, který musí být ve sloupci Popis, Subjekt nebo Fond (viz Seznam dále).

Všechna kritéria lze vynulovat tlačítkem Zrušit filtr.

Při práci s filtrem je uchovávána historie nastavení kritérií, takže lze použít tlačítko Zpět okna prohlížeče pro návrat k předchozím nastavením. Aktuální nastavení filtru lze uložit pro další použití (viz Uložení aktuálního výběru).

Na konci nápovědy jsou ukázky možných nastavení výběrových kritérií.

Referenční mapa

Reprezentace plánů obdélníkovými půdorysy může vést k nepřesnostem ve vyhledávání. Ne celý obdélník musí být vyplněn mapovou kresbou, přestože při katalogizaci map byla snaha udělat ořez na mapovou kresbu co nejtěsnější. Mezi nalezenými plány tak mohou být i takové, které dané místo nezachycují.

Zároveň může vlivem transformace na zeměpisné souřadnice WGS84 docházet k drobným nepřesnostem při výpočtu, zda se daný obdélníkový půdorys alespoň částečně překrývá se zadanou zájmovou oblastí.

Vyhledávání bylo implementováno tak, že raději je nalezeno více plánů, než aby byl některý opomenut.

Seznam

Seznam v podobě tabulky obsahuje anotace všech nalezených plánů podle nastavených kritérií.

Ve sloupci Rok je časové určení pořízení plánu. Je-li známý i měsíc pořízení, je uveden třípísmennou zkratkou (latinsky). Význam speciálních zápisů je následující:

Ve sloupci Lokalita je katastrální území a za lomítkem eventuálně i bližší určení lokality v účelovém pražském místopisu používaném interně v projektu Praha4D.

Sloupec Kód obsahuje písmennou zkratku předmětu a tématu plánu. Jde o počáteční písmeno z dané možnosti (více viz výše), navíc v barvě podle fáze (opět více výše).

Příklady písmenných kódů a jejich zbarvení:

Plnotextové vysvětlení předmětu, tématu i fáze je pak vidět po kliknutí na vybraný plán.

Ve sloupci Popis je bližší textový popis obsahu plánu (z historických důvodů je text zadáván bez diakritiky). I v textu popisu jsou používány interní zkratky, ale měly by být pochopitelné. Vybrané prefixy jsou:

A často používané zkratky a termíny:

Je-li v popisu uvedeno přízemí (nebo půdorys), tak pravděpodobně půjde o výřez z většího výkresu, na kterém jsou i další patra a případně i nárysy a řezy předmětné budovy.

Na konci popisu může být uveden subjekt, kterého se plán týká – např. (EP) pro Elektrické podniky. Někdy mohou být subjekty i dva – např. (KFJB × Kuželka) pro výkup pozemku od soukromé osoby pro potřeby železniční společnosti.

Mezi hlavní subjekty patří:

Poznámka dílčí sken upozorňuje na fakt, že některé plány musely být skenovány po částech. Typickým příkladem jsou "leporela" znázorňující tramvajovou trať od jedné konečné k druhé, mající na délku několik metrů. Po částech všech mohly být zpracovávány i další plány kvůli zvýšení přesnosti georeferencování.

V katalogu je uváděn samostatně každý z dílčích skenů. Identifikace archivu je pak u všech stejná, protože jde fyzicky o jeden plán.

Poznámka mapový list pak na skutečnost, že jde o jeden list ze souboru mapových listů (opět se stejným identifikačním číslem).

Sloupce Archiv, Fond a Identifikace slouží pro dohledání plánu podle archivní instituce, fondu a identifikačního čísla, signatury, nebo alespoň čísla kartonu.

Ve sloupci P4D je interní identifikátor plánu v projektu Praha4D.

Po kliknutí na libovolný řádek seznamu se pod ním objeví doplňující informace.

Uložení aktuálního výběru

Pomocí tlačítka Uložit odkaz vygenerujeme odkaz, který v sobě obsahuje aktuální nastavení všech kritérií filtru. Odkaz se automaticky zkopíruje do schránky systému Windows, ze které jej můžeme vložit např. do mailu nebo do textového editoru pomocí kombinace kláves Ctrl+V.

V budoucnu jej můžeme zadat do prohlížeče a obdržíme opět soupis plánů přesně podle aktuálního nastavení zájmové oblasti i dalších kritérií výběru.

Uložit odkaz je možné i v případě, že je právě vybrána jedna konkrétní mapa ze seznamu. Uložený odkaz bude obsahovat i její identifikaci a po vložení odkazu do prohlížeče se tato mapa opět vybere a zobrazí v mapě.

Příklady vyhledávání v katalogu

Následují ukázky možných nastavení filtrovacích kritérií:

K vytvoření ukázek byla použita funkce uložení aktuálního výběru popsaná výše.